Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

aplikace V obraze

mobilní aplikace

google-play-downloadapp-store-download

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Kalendář akcí

Užitečné odkazy

1246

Obsah

Informace zveřejňované o povinném subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

  • 1. Název
    Obec Babylon
  • 2. Důvod a způsob založení

    Obec Babylon (dále jen "obec") vznikla podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů dnem voleb do obecního zastupitelstva v roce 1990.

    Právní postavení obcí je zakotveno primárně základním zákonem státu - Ústavou České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.). Základním právním předpisem pro činnost obcí v současnosti  je zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení).  Dle § 4 tohoto zákona vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Je tedy právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. 

    Obec:

    • má postavení právnické osoby, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající; 
    • je základním územním samosprávným společenstvím občanů a tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce;
    • je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek a finanční zdroje, hospodaří s nimi samostatně za podmínek stanovených zvláštními zákony;
    • pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem, vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

     

    Obec spravuje své záležitosti v samostatné působnosti. Přitom se řídí zákony a právními předpisy (obecně závaznými vyhláškami) vydanými na základě příslušných zákonů.  Obec vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zákony v přenesené působnosti. Přitom se řídí zákony, právními předpisy vydanými na základě zákonů, usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů.

    Dozorovým a kontrolním orgánem je ve vztahu k samostatné působnosti   Ministerstvo vnitra

    Nadřízeným správním orgánem orgánu obce, který ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) rozhoduje o odvolání, popřípadě vykonává dozor, je Krajský úřad Plzeňského kraje.

  • 3. Organizační struktura
  • 4. Kontaktní spojení
    Babylon 27
    34401 Domažlice
    Telefon: +420 379 793 275
    Mobilní telefon: +420 724 287 936
    Fax:
    E-mail: info@babylon-obec.cz
    WWW: www.babylon-obec.cz/
    ID Datové schránky: z3bbkh5
    • 4.1 Kontaktní poštovní adresa
      Babylon 27
      34401 Domažlice
    • 4.2 Adresa úřadovny pro osobní návštěvu
      Babylon 27
      34401 Domažlice
    • 4.3 Úřední hodiny
      pondělí9:00 - 17:00
      úterý9:00 - 12:00
      středa9:00 - 17:00
      čtvrtek9:00 - 12:00
      pátek9:00 - 12:00
    • 4.4 Telefonní čísla
      +420 379 793 275
      +420 724 287 936
    • 4.5 Adresa internetové stránky
      www.babylon-obec.cz/
    • 4.6 Adresa podatelny

      Babylon 27
      34401 Domažlice

    • 4.7 Elektronická adresa podatelny

      info@babylon-obec.cz

      Další informace jsou na stránce podatelny.

    • 4.8 Datová schránka
      ID Datové schránky: z3bbkh5
  • 5. Případné platby lze poukázat
    0762082399/0800 (Česká spořitelna, a.s.)
  • 6. IČO
    00572551
  • 7. Plátce daně z přidané hodnoty
    Nejsme plátci DPH
  • 8. Dokumenty
  • 9. Žádosti o informace
    Žádosti o informace podle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím se podávají
    • ústně – v kanceláři úřadu
    • písemně – osobně v kanceláři úřadu nebo poštou na adresu úřadu
      Obecní úřad Babylon
      Babylon 27
      34531 Babylon
    • e-mailem: info@babylon-obec.cz
    • elektronickým podáním: info@babylon-obec.cz
    • telefonicky na tel. čísle: 379 793 275
    Zákon č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím - přehled lhůt a termínů
    Lhůty
    • Odkaz na zveřejněnou informaci - § 6 odst. l) - 7 dnů
    • Výzva k upřesnění nesrozumitelné nebo příliš obecné informace - § 14 odst. 5, písm. b) - 7 dnů
    • Informace o odložení žádosti nevztahující se k působnosti povinného subjektu - § 14 odst.5, písm. c) - 7 dnů
    • Poskytnutí informace žadateli - § 14 odst. 5, písm. d) - 15 dnů
    • Prodloužení lhůty pro poskytnutí informace ze závažných důvodů - § 14 odst. 7) - 10 dnů
    • Rozhodnutí o odvolání - § 16 odst. 3) - 15 dnů
    • Upřesnění žádosti o informaci žadatele - § 14 odst. 5, písm. a) - 30 dnů
    • Lhůta pro stížnost žadatele, který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6; kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo §14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti; kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací - § 16a odst. 3 – 30 dnů
    • Odvolání proti rozhodnutí - § 16 odst. 1) - 15 dnů
    Termíny
    • Poskytování informací dle § 5 odst. 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 5 odst. 2) - od 1.1.2001
    • Poskytování informací z registrů způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 5 odst. 3) - od 1. 1. 2002
    Postup při vyřizování žádostí o poskytnutí informace dle zákona č. 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
    Kdo může o informaci požádat
    • o informaci může žádat každá fyzická nebo právnická osoba, přičemž nemusí zdůvodňovat proč o informaci žádá
    Kdo informaci poskytne
    • kterýkoli státní orgán nebo orgány územní samosprávy (obce)
    Kdy je podání informace povinným subjektem omezeno
    • Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne.
    • Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.
    • Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím dle ust. § 17 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, resp. dle ust. § 504 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinný subjekt ji neposkytne.
    • Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne.
    Další omezení práva na informace
    • Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:
      1. se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,
      2. jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, nebo
      3. jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas.
    • Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
      1. jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
      2. ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, nebo
      3. by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.
    • Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.
    • Povinné subjekty dále neposkytnou informace o 
      1. probíhajícím trestním řízení,
      2. rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,
      3. plnění úkolů zpravodajských služeb
      4. přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,
      5. činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
    • Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen "právo autorské") , je-li v držení
      1. provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů,
      2. škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona a podle zákona o vysokých školách,
      3. knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona,
      4. Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje, nebo
      5. kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou muzea, galerie, divadla, orchestry a další umělecké soubory.
    • Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky.
    Jak se o informaci žádá

    Žádost o poskytnutí informace se podává

    1. ústně, tj osobní návštěvou na příslušném orgánu nebo dotazem provedeným pomocí telekomunikačního zařízení nebo
    2. písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.

    Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

    Co musí písemná žádost obsahovat
    • označena („žádost dle informačního zákona“; „žádost dle z. č. 106/1999 Sb.“; „žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím“, apod.), tj., že se žadatel domáhá poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
    • musí v ní být určeno, kterému povinném subjektu je určena,
    • musí obsahovat u fyzické osoby: jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy trvalého pobytu nebo bydliště a u právnické osoby: název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla, která žádost podává. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.
    • je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.
    • musí z ní být patrno o jakou informaci se žádá.
    • neobsahuje-li žádost uvedené údaje, povinný subjekt posoudí ve smyslu ust. § 14 odst. 5 zákona žádost a:
      1. brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
      2. v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
      3. v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
    Jaký bude postup povinného subjektu
    • Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen "rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.
    • Povinný subjekt žádost odloží, pokud:
      1. se požadované informace nevztahují k jeho působnosti a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
      2. bránil nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, povinný subjekt vyzval žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, avšak žadatel nevyhověl této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení.
    • Nevydá-li povinný subjekt rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebo pokud povinný subjekt žádost neodloží, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.
    Co když povinný subjekt žádosti nevyhoví
    • pokud povinný subjekt, byť i jen z části, nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí, které se doručí do vlastních rukou žadatele
    • proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti může podat odvolání, a to nejpozději do 15 dnů od jeho doručení
    Komu se odvolání posílá
    • odvolání se podává u subjektu, který vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti
    Kdo o odvolání rozhodne
    • o odvolání rozhoduje orgán (příslušný krajský úřad), který je nejblíže nadřízeným povinného subjektu, který rozhodnutí vydal
    • ten, kdo o odvolání rozhoduje, tak musí učinit ve lhůtě do 15 dnů od předložení odvolání tím, kdo rozhodnutí vydal
    • proti rozhodnutí odvolacího orgánu se již nelze odvolat. Lze však podat návrh na přezkoumání takového rozhodnutí u příslušného soudu.
  • 10. Příjem podání a podnětů

     

    Místo a způsob, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět, petici či jiné podání, anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob.

     

    Žádosti a podání jsou přijímány různými způsoby.

    Obecným procesním předpisem pro přijímání žádostí a podání je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 37 odst. 4:

    Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.  Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu.

     

    Získat informace, podat návrhy, podněty či jiná podání je možno následujícími způsoby:

    1. Osobně   

    • v kanceláři obecního úřadu v úředních hodinách
    • na adrese:  Obecní úřad Babylon, Babylon 27, 344 01 Domažlice

    2. Telefonicky :  +420 379 793 275

    3. Písemně na adrese:   Obecní úřad Babylon, Babylon 27, 344 01 Domažlice

    4. Elektronicky: 

     

    • e-mailem:  info@babylon-obec.cz  (v žádosti nemusí být aplikován elektronický podpis), 
    • datovou schránkou: z3bbkh5

     

    Vyřizování žádostí 

     

    a) Ústní žádost 

    V případě, že je žádost podána ústně, poskytne obecní úřad v jednoduchých záležitostech ústní informaci. Ústně podaná žádost však nemůže být podkladem pro vydání rozhodnutí ve správním řízení. Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta, nebo ji žadatel nepovažuje za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

    b) Písemná žádost 

    Na písemnou žádost odpoví obecní úřad písemně.  Lhůta pro poskytnutí informace je 15 dní (§ 14 odst. 3 písm. c zákona) . Lhůta je ze strany úřadu splněna, když je odpověď ve lhůtě předána k poštovní přepravě. Obecní úřad může lhůtu pro poskytnutí informace prodloužit o 10 dnů v případech, uvedených v § 14 odst. 5 pod písmeny a) až c) zákona. O prodloužení lhůty i o jejích důvodech bude OÚ žadatele informovat před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace. 

    c) Elektronická žádost   

    Musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny 13e) povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud adresa elektronické podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.  

     

    Příjem žádostí a dalších podání a stanovený postup při jejich podávání a vyřizování dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 

    Stanovené náležitosti žádosti: 

    Z písemné žádosti musí být jednoznačně zřejmé:

    • kterému povinnému subjektu je určena, 
    • a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona.

    Fyzická osoba uvede v žádosti

    • jméno,
    • příjmení,
    • datum narození,
    • adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště.

    Právnická osoba uvede

    • název,
    • identifikační číslo,
    • adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

     

    Neobsahuje-li žádost zákonem stanovené náležitosti a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána způsobem uvedeným výše, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.    

     

    Obecní úřad poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od přijetí žádosti nebo od upřesnění žádosti

    a)       písemně

    b)       nahlédnutím do spisu

    c)       pořízením kopie

    d)       na paměťových médiích

     

    Obecní úřad posoudí obsah žádosti a věc odmítne nebo odloží  v případě, že

    • je žádost nesrozumitelná,
    • není zřejmé, jaká informace je požadována,
    • nebo je formulována příliš obecně,

     

    Pokud žádost tyto požadavky nesplňuje, vyzve obecní úřad žadatele do 7 kalendářních dnů od jejího podání, aby žádost upřesnil a upozorní jej, že nedostane-li odpověď do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byla žádost podána, rozhodne o odmítnutí žádosti.

     

    Nerozhodne-li dle výše uvedených možností, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění a to buď odkazem na zveřejněný údaj, písemně, nahlédnutím do spisu, včetně možnosti pořídit kopii, nebo formou paměťových médií. Lhůtu 15 dnů pro poskytnutí informace může obecní úřad prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dnů, tj. na 25 dnů. Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty základní lhůty 15 dnů pro poskytnutí informace.

     

    Mezi závažné důvody se řadí např. vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti, nebo také konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti.

    Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí již zveřejněné informace, může obecní úřad nejpozději do 7 dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace.

    V případě, že obecní úřad žádosti, byť i jen zčásti nevyhoví, vydá v 15 denní lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. Obsah, formu a náležitosti rozhodnutí stanoví § 67 a následně ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 

    Obecní úřad neposkytne informace v případě, že se jedná o obchodní tajemství, utajovanou informaci, autorské právo, důvěrnosti majetkových poměrů. Pokud nebylo žádosti vyhověno z výše uvedených důvodů, musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa. 

    Podle § 2 odst. 4 citovaného zákona „se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“. 

    Obecní úřad může omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k interním předpisům obecního úřadu nebo v případě, že se jedná o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí obecního úřadu, pokud zákon nestanoví jinak, to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím. Dále může obecní úřad omezit poskytnutí informace, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž tuto povinnost zákon neukládá nebo pokud ji obecní úřad zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího stanoveného období nebo pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.
    Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.

  • 11. Předpisy
    • 11.1 Nejdůležitější používané předpisy

      Přehled předpisů, podle nichž obecní úřad ve věci poskytování informací rozhoduje

      • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění
        (upravuje postavení oprávněného a povinného subjektu při vyřizování žádostí o poskytnutí informací, postup při rozhodování a poskytnutí informací a oprávnění žadatele v případě odmítnutí informací).
      • Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
        (Tento zákon upravuje používání elektronického podpisu, poskytování souvisejících služeb, kontrolu povinností stanovených tímto zákonem a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem).
      • Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, v platném znění
        (upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy).
      • Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích
      • Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
      • Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod
      • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
      • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
      • Zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel 
      • Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích
      • Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
      • Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
      • Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích
      • Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
      • Zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí
      • Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování
      • Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
      • Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
      • Vyhláška č. 442/2006 Sb., struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu
      • Vyhláška č. 64/2008 Sb., o přístupnosti
      • Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci
      • Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
    • 11.2 Vydané právní předpisy

      Obec Babylon vydává m.j. obecně závazné vyhlášky, které mají povahu právních předpisů. Vznikem a účinky se tyto právní akty odlišují. Jedná se o statutární předpisy (statuty), vnitřní předpisy (interní instrukce, směrnice, pokyny), veřejné vyhlášky a jiná opatření.


      Platné obecně závazné vyhlášky

      Směrnice, pravidla, zásady

       

  • 12. Úhrady za poskytování informací
  • 13. Licenční smlouvy
    • 13.1 Vzory licenčních smluv
      V současné době nejsou pro Obec Babylon poskytnuty žádné vzory licenčních smluv.
    • 13.2 Výhradní licence

      V současné době nejsou Obcí Babylon poskytnuty žádné výhradní licence podle § 14a odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

  • 14. Výroční zpráva podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    Zveřejnění poskytnutých informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
  • Poskytnuté informace

    Zveřejnění poskytnutých informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

  • Popisy úkonů orgánu veřejné moci - životní situace

    Návody pro řešení životních situací

  • Formuláře
    Formuláře
  • Opravné prostředky

    Co když orgán žádosti nevyhoví

    Odvolání

    • Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání, a to nejpozději do 15 dnů od jeho doručení.
    • Odvolání se podává u orgánu, který vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
    • O odvolání rozhoduje orgán, který je nejblíže nadřízeným tomu orgánu, který rozhodnutí vydal nebo měl vydat.
    • Ten, kdo o odvolání rozhoduje, tak musí učinit ve lhůtě do 15 dnů od předložení odvolání povinným subjektem.
    • Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se již nelze odvolat. Lze však podat návrh na přezkoumání takového rozhodnutí u příslušného soudu.

    Stížnost

    • Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel,
      1. který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6,
      2. kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
      3. kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
      4. který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.
    • Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.
    • Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne
      1. doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3,
      2. uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.
    • O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
    • Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
    • Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

    Pozn. Pro podání opravného prostředku není vytvořen žádný formulář. Opravný prostředek lze buď podat písemně nebo ústně do protokolu. Z podání musí být zřejmé, kdo jej činí a proti jakému rozhodnutí je podání učiněno.

     

    Samostatná působnost obce

    V samostatné působnosti se nevydávají s výjimkou § 56-58 zákona o obcích správní rozhodnutí a neplatí zákon 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“). Nelze se proto bránit formou odvolání.

    Proti rozhodnutím vydaným v samostatné působnosti se lze bránit stížností uplatněnou: 

    • vyššího orgánu obce,
    • u Krajského úřadu Plzeňského kraje (pozastavení pro nezákonnost )
    • u soudu (oblast správního soudnictví)

    1. Přezkum obecně závazné vyhlášky obce

    Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. O tomto návrhu  vyrozumí krajský úřad starostu obce.

    Ministerstvo vnitra přezkoumá návrh krajského úřadu, a shledá-li, že obecně závazná vyhláška obce je v rozporu se zákonem, rozhodne o pozastavení její účinnosti. Ministerstvo vnitra pozastaví účinnost obecně závazné vyhlášky města v případě jejího rozporu se zákonem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový podán do 30 dnů ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky města. Rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky nabývá právní moci dnem doručení jeho  písemného vyhotovení obecnímu úřadu.

    Ministr vnitra podá nejpozději do 15 dnů od pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky města návrh na její zrušení Ústavnímu soudu. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.

    Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle předchozího odstavce, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra.  


    2. Přezkum usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce

    Je-li usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti takového usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti. O tomto návrhu uvědomí krajský úřad starostu obce.

    Ministerstvo vnitra přezkoumá návrh krajského úřadu, a shledá-li, že usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, rozhodne o pozastavení jeho výkonu. Ministerstvo vnitra  pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti pro rozpor se zákonem nebo jiným právním předpisem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový návrh podán do 30 dnů od jeho schválení příslušným orgánem města.

    Není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle předchozího odstavce podán rozklad, podá ministr vnitra do 15 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle předchozího odstavce podán rozklad, podá ministr vnitra takový návrh soudu do 15 dnů ode dne rozhodnutí o rozkladu. Zamítne-li soud tento návrh, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu  nabude právní moci.

    Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím soudu o návrhu podle předchozího odstavce, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení  příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra.

    Ustanovení prvních tří odstavců se nepoužijí v případech porušení právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva.


    3. Informace veřejnosti o opravných opatřeních

    Pozastaví-li Ministerstvo vnitra účinnost obecně závazné vyhlášky obce nebo výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření města v samostatné působnosti, vyvěsí obec toto rozhodnutí Ministerstva vnitra neprodleně na úřední desce obecního úřadu po  dobu 15 dnů. Totéž platí o nálezu Ústavního soudu.


    4. Opravné prostředky proti rozhodnutí dle zákona č. 106/1999 Sb.

    Proti rozhodnutí obecního úřadu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí nebo od marného uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti v případě uvedeném v § 15 odst. 4 (jestliže obecní úřad ve lhůtě pro vyřízení žádosti neposkytl informace či nevydal rozhodnutí). Odvolání se podává u obecního úřadu, který rozhodnutí vydal nebo měl vydat.

    O odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu, které se týká informací ve věcech samostatné působnosti obce, rozhoduje o odvolání zastupitelstvo obce, ve věcech přenesené působnosti rozhoduje o odvolání krajský úřad.

    Odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů od předložení odvolání povinným subjektem. Jestliže v uvedené lhůtě o odvolání nerozhodl, má se za to, že vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil; za den doručení tohoto rozhodnutí se považuje den následující po uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání.

    Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti je přezkoumatelné soudem podle zvláštního zákona (zákon č. 150/2002 Sb. soudní řád správní). 

    5. Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace  dle zákona č. 106/1999 Sb.

    Dále může být podána stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace za zákonem stanovených podmínek. Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne stanoveného v § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. 

    Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona č. 106/1999 Sb. kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb. nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. 

    O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.


    6. Stížnost na nevhodné chování úředníků podle §175 správního řádu  

    nebo proti postupu správního orgánu tam, kde nelze použít odvolání. Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany (§ 175 zákona č. 500/2004 Sb.)

    Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán v kanceláři obecního úřadu  písemný záznam. Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Pokud jde o stížnost na nevhodné chování úředních osob Obecního úřadu  Horní Lideč nebo proti postupu Obecního úřadu Horní Lideč jako správního orgánu, podává se stížnost na adresu Obecního úřadu  Horní Lideč  či obce Horní Lideč.

    Lhůta pro podání stížnosti není stanovena. Správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené a stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

    Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.


    Přenesená působnost obce

    Obecným procesním předpisem, upravujícím postup při rozhodování, je správní řád (č. 500/2004 Sb.). Opravným prostředkem proti nepravomocnému rozhodnutí je odvolání. Každé rozhodnutí musí obsahovat tzv. poučení účastníka řízení, které určuje:

    • zda je odvolání přípustné,
    • ke komu se účastník může odvolat (zpravidla ke Krajskému úřadu Plzeňského kraje ),
    • kde se odvolání podává (vždy u Obecního úřadu Babylon ),
    • lhůtu, do kdy je možno odvolání podat (Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak). Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno.

    Odvolání lze podat

    • písemně (postačí předat na podatelně OÚ),
    • e-mailem s podmínkou, že bude nejpozději do pěti dnů doplněno písemně,
    • e-mailem na adresu e-podatelny, pokud je použit zaručený elektronický podpis.

    Zákon má pro formu odvolání zvláštní požadavky. Platí obecné podmínky podání dle ust. § 37 správního řádu. Odvolání by mělo obsahovat dále:

    • v jakém rozsahu je odvolání napadáno,
    • v čem je spatřován rozpor s právními předpisy,
    • potřebný počet výtisků (pro všechny účastníky a správní orgán).

    Opravným prostředkem proti příkazu je odpor. 

    Příkazní řízení je zvláštní (zjednodušenou) formou správního řízení, a příkaz vydávaný v příkazním řízení je zvláštním typem správního rozhodnutí. Proti příkazu vydaném ve správním řízení, může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. V případě řízení o přestupku platí, že obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal.

    Proti blokové pokutě se odvolat nelze.