Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

aplikace V obraze

mobilní aplikace

google-play-downloadapp-store-download

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Užitečné odkazy

1246

Obsah

Historie obce

Historická fotografie BabylonuDoklady o osídlení okolního prostoru pocházejí již z doby bronzové a z doby železné (1700 - 400 let př. n. l.). Prvotní trvalé osídlení v okolí je známo z doby neolitu. Kontinuální osídlení spojené s postupným znovu odlesňováním krajiny je doloženo od 10. století.

Obec Babylon je v písemných pramenech poprvé zmiňována v roce 1587. Původně byla dřevorubecku osadou na břehu rybníka zvaného Pařezov, později přejmenovaného na Babylonský. Osada se tehdy rovněž jmenovala Pařezov a rozkládala se v místech dnešní návsi. Původní název vsi Pařezov zřejmě pochází z rozsáhle vykácených ploch při budování Pařezovských rybníků v 15. století, tj. v době kdy i tyto rybniční soustavy u nás převážně vznikaly. 

Počátkem 17. století se situace v Čechách postupně dramatizovala. Po bouřlivých událostech, souvisejících s vydáním majestátu Rudolfa II. a tzv. pasovském dobrodružství na počátku r. 1611, přišlo období stavovského povstání (1618 - 1620). Chodský venkov se však jako celek nepostavil na stranu vzbouřených stavů (i přes žádost stavovských direktorů a města Domažlice, které stálo na straně protihabsburské koalice). Přesto jejich další osud byl podobný jako v ostatních oblastech Českého království. Po bitvě na Bílé hoře (r. 1621), ve vleklé třicetileté válce, byla těžce poškozena, případně vypálena řada okolních obcí (švédskými vojska či císařskou armádou). V roce 1621 získal okolní chodské vesnice, zabavené městu Domažlice, dále také zbořeniště Chodského hradu v Domažlicích a konečně i osadu Pařezov - Babylon se zdejšími rybníky a okolními lesy Wolf Lammingen z Albenreuthu (označovaný Chody jako Lomikar), takže Lamningerům byly dědičně zapsány.

První pobělohorský katastrální soupis, známý jako Berní rula, sestavovaný v r. 1654, udává i soupis zdejších hospodářů.

Tragický spor privilegovaných Chodů s Lamingery o stará práva vyvrcholil 6. června 1693, kdy dochází k obsazení chodských vsí dragouny a mušketýry, vedenými krajským hejtmanem Fridrichem Horou z Ocelovic. Za hlavní vůdce povstání byli označení draženovský rychtář Kryštof Hrubý, dále Jan Sladký Kozina z Újezdu a Jan Selner, řečený Čtverák. Draženovský rychtář K. Hrubý zemřel v pražském vězení 1. června 1695, J.S. Kozina byl oběšen 28. února 1695 na plzeňském popravišti. Tehdejší historie okolních chodských obcí je popsána v Jiráskových Psohlavcích a jiných četných dílech krásné literatury (v době českého národního obrození).

Tereziánský katastr z poloviny 18. století uvádí obec Babylon (tehdy psáno Babilon) pojmenovanou podle blízké Babí hory, kde se nacházel lom na kámen, štěrk a písek, jako domažlickou městskou obec se 4 hospodáři a 12 usedlíky. Nacházela se v místech nám známých jako "Tři statky" a osamostatnila se po reformě státní správy v roce 1850. 

Od roku 1877 do roku 1907 byl Pařezov spojen s Havlovicemi na politickou obec Havlovickou, pak se stal samostatnou obcí. Kdy došlo ke spojení těsně sousedících osad Babylonu a Pařezova prameny neuvádějí.

Od poloviny 19. století se místo dřevěných objektů (snadno podléhajících požárům) krytých doškami nebo šindelem stavějí nově postavené domky cihlové s krytinou pálenými taškami.

Vývoj Babylonu byl ovlivněn rozvojem turistického ruchu od konce 19. století. V té době byl Babylon dostupný nejen po prašné silnici, ale i prostřednictvím železnice Domažlice - Tachov. Železnice z Domažlic do německého Brodu nad Lesy (Furth im Wald) byla vybudována již v roce 1863, ale zastávka v Babylonu byla otevřena až 1. července 1915. Jejím zpřístupněním se dále zvýšila návštěvnost letních hostl přijíždějících z Plzně a Prahy. Babylon se stal vyhledávaným rekreačním střediskem a v roce 1928 byl zapsán do oficiálního seznamu letovisek.

 

Historická fotografie Babylonského rybníkaBaštírna na Babyloně

Základ pro rekreační využití Horního Pařezovského rybníka - Babylonu položili již na přelomu 19. a 20. století hrabata Stadionové, kteří vlastnili Pařezovské rybníky (Dolní, Horní - Babylon, Černý a další menší) i zdejší lesy (na západ Vejslava, na východ Okrouhlík). Na hrázi Babylonu nechal hrabě Jiří Stadion v roce 1900 postavit hospůdku s rybářskou chýší - známou Baštírnu  - jeho zásluhou vznikly také první šatny na břehu rybníka. Tento dřevěný objekt, ač značně přebudovaný, se zde udržel až do nedávné doby. Již na počátku 20. století měl rybník písečné pláže. Zdejší letovisko získávalo rychle popularitu, přibývaly nové vily, hotely a penziony. Nejznámější například Praha, Bedrníček, Bohmann, Belveder.

O vzhled obce a okolí pečoval Okrašlovací spolek, který vznikl v roce 1913. Další činnost vyvíjel místní odbor Národní jednoty pošumavské (1906), Sokol (1924), Sbor dobrovolných hasičů (1930). Vzdělávání babylonských dětí zajišťovala od roku 1903 pobočka trhanovské školy a v roce 1905 byla na Babyloně postavena školní budova. V roce 1909 se škola osamostatnila.

Na podzim roku 1938 byl Babylon s pohraničními vesnicemi s německým osídlením a některými chodskými vesnicemi zabrán nacistickým Německem. Byl potlačen český živel likvidací spolků a omezením kulturního života. Osvobození americkou armádou se Babylon dočkal 1. května 1945.

Změnou poměrů po listopadu 1989 znovu oživl cestovní ruch i podnikání. Postupně se stále zlepšoval vzhled obce.

 

Historie obyvatel

Ve 20. století Babylon trvale rostl.

V roce 1900 žilo v Babyloně 182 obyvatel ve 28 domech, v roce 1910 zde žilo 194 obyvatel ve 36 domech, v roce 1921 již 201 obyvatel ve 40 domech.

V roce 1910 byla dokončena železnice z Domažlic na Poběžovice a Tachov.

Po zlepšení komunikační dostupnosti Babylonu dochází k rozvoji zdejšího letoviska a rekreačních aktivit.

V roce 1930 bylo v Babyloně 192 obyvatel v 55 domech.

Během 2. světové války byla obec připojena spolu s dalšími chodskými vesnicemi k německému území, okresu Waldmünchen.

V roce 1950 žilo v Babyloně již 318 obyvatel v 80 domech.

Po správní reformě v roce 1960 do roku 1990 byla obec součástí města Domažlice.

V roce 1961 bylo v Babyloně 236 obyvatel ve 48 domech.

V roce 1970 bylo v Babyloně 213 obyvatel ve 61 domech.

V roce 1980 bylo v Babyloně 205 obyvatel ve 56 domech.

V roce 1991 bylo v obci 242 obyvatel ve 68 domech, z toho bylo 58 rodinných domů, přičemž 24 objektů bylo rekreačních.

V roce 2001 žilo v Babyloně 284 obyvatel ve 102 domech (z toho bylo 65 rodinných domů, přičemž bylo 31 domů neobydlených) ve 122 bytech.

 

V obci je mateřská škola, knihovna, pošta, obchod, řada restaurací a hotelů, autokemp, venkovní hřiště, přírodní koupaliště, tenisové kurty a chatová osada Srub. 

Společenské aktivity obce jsou obvykle vázány na místní společenské a rekreačně sportovní prostory (přírodní koupaliště, hřišťové plochy vč. tenisových kurtů, autokemp a hasičskou zbrojnici).

Babylon a jeho okolí je významnou rekreační oblastí. V minulém období se uváděl roční počet rekreantů cca 50 000 a dále cca 10 000 odborářských rekreantů (ROH). V letní sezóně na pláži rybníka Babylon se vyskytuje až 3 000 rekreantů.

Dovolenou zde trávila řada významných osobností. Ve třicátých letech 20. stol. to byl např. chemik prof. Bohuslav Brauner, který přispěl k rozvoji letoviska popularizací chemického rozboru vody zdejšího koupaliště. Několikrát zde pobýval i spisovatel K. Konrád (1948, 1951, 1952).